Všichni po něčem toužíme. Hledáme náš ráj. Dnes ráno jsem se šel projít do lesa, do té zářivé zelené, do společnosti motýlů, bažantů a srnek… Bylo tam jak v ráji!

Spoustě lidí by to ale nic neřeklo. Jejich ráj vypadá jinak.

Dal jsem tedy do Google „paradise“ a vybral 3 obrázky z první stránky – vidíte je v záhlaví tohoto textu.

Našel jsem tuto promluvu s Oshem z roku 1980:

Otázka: Osho, myslíš, že po smrti půjdeš do nebe?

Osho:

Nebe neexistuje na jiném místě, je zde. Je vždy zde, nikdy ne tam. Je nyní, není jindy.

Představa nebe někde jinde – tam, později – je snaha mysli vás oklamat, udržet vás v nevědomosti toho, že nebe vás obklopuje v každém okamžiku.

Existence nezná minulost, ani budoucnost. Jediným časem je nyní a meditující musí vstoupit do této „současnosti“ věcí. To jsou nebesa. Jsme v nich v každém okamžiku. Vy si toho nejste vědomi, já jsem. To je jediný rozdíl: vy spíte, já jsem vzhůru. Ale jsme ve stejném prostoru, není kam jinam jít.

Biblický příběh mluví o Bohu, který se rozlítil na Adama a Evu a vyhostil je z Rajské zahrady. To není možné — ani Bůh to nesvede. Říká se, že Bůh je všemocný, ale i všemocnost má své limity. Například Bůh nemůže udělat 2 + 2 = 5. Nemůže ani nikoho vyhodit z ráje, protože existuje pouze ráj. Ráj je synonymem samotné existence.

Co se tedy muselo stát? Adam a Eva se po pozření ovoce vědomosti stali myslí. Když sníte ovoce znalostí, stanete se myslí, ztratíte svou nevinnost, stanete se vzdělanými. A vzdělanost vás vytahuje z „nyní“ do „později“ a „tam“. Mysl je vždy někde jinde. Adam a Eva usnuli.

Symbolicky usnout znamená stát se myslí. A stát se Buddhou, probuzeným, stát se Kristem, je vystoupit z mysli, vystoupit z vědění a stát se opět nevinným. To je celá alchemie meditace.

…

Neexistuje ani nebe ani peklo, obě jsou jen ve vaší psychice. Když jste psychicky sladěni s existencí, když jste v tichu, jste v nebi. Když jste rozrušení, ztratili jste své ticho, jste rozptýlení a na hladině jezera vaše vědomí jsou vlny, je ztracena zrcadlící kvalita vašeho vědomí, pak jste v pekle.

Peklo je jednoduše vnitřní disharmonií – disharmonií ve vás a také mezi vámi a existencí. Ve chvíli, kdy jste v harmonii se sebou a s existencí – a to jsou dvě strany téže mince – okamžitě jste v nebi.